Na etiketě medů uvádíme, že se pastování provádí mechanicky, za studena ve speciálním stroji. Je to tak, jde o stroj, který řídí počítač se softwarem upraveným tak, že dává pokyn kdy a jak dlouho se má med míchat, šlehat a jak dlouho má být v klidu, než bude následovat další z celkem 70 cyklů (v našem případě) míchání. Stroj je z nerezu a vypadá jako velký průmyslový šlehač, který se otáčí velmi pomalu.
Když říkáme, že pastovaný med nekrystalizuje a jak uvádíme na etiketě zůstává jeho konzistence krémovitá a je takto stabilní, dobře se roztírá, neteče, tak bychom měli přesněji říkat, že už dále nekrystalizuje. Proces pastování je vlastně řízená krystalizace, během které získá med jemně krystalickou konzistenci pasty, krému. Nutriční hodnoty zůstávají nezměněné.
Český konzument takto upravený med často vůbec nezná a pokud ho vidí na pultech obchodu, tak ho často považuje za přirozeně zkrystalizovaný med a ten, i když mu vlastně nic není, zákazníci nekupují. Na druhou stranu máme zkušenost, že kdo jednou pastovaný med ochutná, tak se k němu vrací. Med, který krystalizuje přirozeně, vytváří různě velké krystaly cukrů a v konečné fázi je tak tuhý, že jej nelze použít, musí se ztekutit. Tento proces je třeba udělat opatrně, pomalu. V domácím prostředí je nejpoužívanější způsob opatrné zahřívání ve vodní lázni, kam ponoříme sklenici s medem. Opatrně znamená pomalu a dbáme, aby teplota nepřekročila 45 °C.
Příští téma: Umístění včel.
Dne 8. března 2017 publikoval Ing. Bohdan Koždoň.